V závislosti na jejich množství může teplota dočasně stoupnout až o 5 °C. Nevýhody: Nic není samozřejmě jenom růžové, takže je dobré zmínit i nevýhody. Dalo by se říct, že budou vždycky buď nákladnější, nebo alespoň pracnější na založení. Pokud si je vyrobíme sami, čeká nás minimálně jedno odpoledne, kdy je potřeba připravit terén, nachystat materiál, opálit prkna, přidat folií, nebo jen smontovat záhony a zaplnit je kompostem, substrátem a další organickou hmotou. V průběhu roku samozřejmě navršený materiál slehává, takže je dobré ho alespoň jednou ročně doplnit. Můžete si je buď postavit úplně sami, nebo si vybrat v hobby marketu takové, které už stačí doma jen skompletovat. Prodávají se už komplet ze dřeva nebo i jiných materiálů, jako třeba recyklovaný plast. Ty plastové sice nebudou hnít, ale pořizovací cena je relativně vysoká. Zvažte tedy, jestli se vám taková investice vyplatí. U těch dřevěných zase platí, že nevydrží věčně, budou postupně trouchnivět. Proto bude časem nutné je postavit znovu.
Co do nich? Vyvýšené záhony jsou nejlepším řešením na zahradě, kde je nekvalitní půda. Spodní vrstvu uděláme z větví a dřevěného průklestu, což zajistí provzdušnění záhonu. Na ně položíme co nejkvalitnější zeminu, ideálně černozem, a teprve na ni umístíme kompost a vyzrálý koňský hnůj. Na úplně nejsvrchnější vrstvu je nejvhodnější speciální substrát. Aby se vlhkost vypařovala co nejméně, prostor mezi zasazenými rostlinami mulčujeme. Výhody a nevýhody Díky postupnému uvolňování živin z rozkládající se organické hmoty není třeba záhon hnojit, nanejvýš doplníme kompost. Velký podíl organické hmoty účinně zadržuje vodu, což ještě znásobíme častým mulčováním. Vodu lze do záhonů dodávat i kapénkovou závlahou. Záhony s kvalitní a kyprou půdou ovšem přitahují hlodavce, čemuž zabráníme již při stavbě tím, že na dno i boky položíme králičí pletivo. Škůdcům tak výrazně znesnadníme přístup, všespásné řešení to však není. Hlavně v prvním roce dá záhon pěstovaným rostlinám mnoho živin, takže na něm pěstujeme zeleninu náročnou na výživu, třeba košťáloviny, celer, cukety nebo dýně.